Na ferraty do Lužických hor

Druhá výprava týmu Expediční Myšlenky v roce 2012 byla ve spoustě bodů netypická:

• vyrazili jsme spíše lézt, než chodit
• jeli jsme tentokrát proti pravidlům autem
• vypravila se s námi také dáma

Příprava

Náčelníkem byl tentokrát Adam, který zajistil jak destinaci, tak logistiku a počasí. Za vše si zaslouží velký dík! Sraz byl v 6:00 na Kiss&Ride na Černém Mostě, kde jsme se postupně sešli v sestavě Marty, Zdeno, Honza alias Ježour a jeho přítelkyně Alisa. Adam nás vyzvedl svým luxusním zahraničním automobilem a vyrazili jsme směr sever.

Východ slunce nad Černým mostem

Start výpravy

Výchozím stanovištěm pro náš výlet bylo parkoviště na konci vesnice Dolní Světlá kousek od německých hranic. Odsud jsme vyráželi kolem půl osmé a tradičně svižným tempem jsme se vypravili k prvnímu cíli: ferrata Nonnenfelsen, Jeptiška. Cestou jsme se kochali krásnou krajinou Lužických hor probouzející se do nového dne.

Panorámata Lužických hor

skalní útvary

Via Ferrata Nonnenfelsen – Jeptiška

K ferratě, nebo spíše Klettersteigu, když jsme v tom Německu, jsme dorazili poněkud netradičně – nejdřív na vrcholek, k vyhlídce. Až tam jsme zjistili, že zde cesta končí a zahlédli v dálce místo, kde vlastně stezka začíná. Netušili jsme, že tím nastavíme standard i pro druhý dnešní výstup 🙂 Před startem jsme si dali sváču, pozorně si pročetli upozornění na informačních tabulích a pečlivě se navlékli do celotělových úvazků. Adam tvrdil, že první část ferraty je vždy nejobtížnější a když ji lezec zdolá, může si být jistý, že to zvládne až do konce. Když tedy začal lézt po žebříku a poutal se k prvnímu úseku lana a říkal, jo, tady to je fakt obtížný, nebylo nám to podivné. Když totéž v průběhu výstupu (šel první) opakoval asi šestkrát, všechny ovšem pobavilo 🙂

před výstupem…

první krůčky

nejvzdušnější bod

Alpiner Grat

Dalším bodem výpravy bylo přesunout se k nedaleké vesnici Oybin, poblíž které bychom měli nalézet ferratu Alpiner Grat. Vzhledem k tomu, že součástí popisu na serveru horydoly.cz bylo bloudění, nesnažili jsme se jít proti zdi a taky trochu zabloudili. Pomohli nám domorodci, díky Adamovi za lingvistické okénko! Nakonec jsme ji našli, ovšem opět nejdříve z „horní strany“. Vyhlídka byla opravdu pěkná a někteří se rouhali, že už to vlastně ani nemusí šplhat, když už jsou nahoře.

pohled z vrcholku Alpiner Grat na Oybin

Alpiner Grat byla výrazně náročnější, než Nonnenfelsen. Rozhodně to byl ale úžasný zážitek! Nebudu se o detailech průběhu příliš rozepisovat, horolezecky fundovanější analýza je na horydoly.cz.

spodní třetina

horní třetina

závěr

Návrat

Cestou k autu jsme to střihli přes rozhlednu Hvozd (Hochwald Turmbaude), malou zastávku u Hvozdské boudy (Hochwaldbaude) a protože meteorologická vyhlídka nebyla příliš optimistická, přidali jsme do kroku a zamířili ke Světlé. V místní restauraci „Stará hospoda“ jsme se velmi dobře najedli a vyrazili do Prahy. V autě jsem si příjemně zdřímnul a pobavil posádku zároveň 🙂

dovolím si bezchybný článek doplnit –  už jste slyšeli o chatě 20 metrů čtverečních  s 300 metrovým pozemkem, za bratru pouhých 20 000 korun českých? Suše!  ZD

Hvozd, tudy jsme se vraceli

úžasný výhled do dáli

Shrnutí

Na závěr by se hodilo přidat mapku – pro snažší orientaci ostatních. Nezapomeňte ale, že součástí hledání Alpiner Grat je bloudění! 🙂

[iframe src=“http://www.sports-tracker.com/workout/martindejmal/51efb176e4b083d8142a8bc9″ width=“650″ height=“500″]

A ptáte se na Expediční Index Náročnosti?

• túra: EIN 3
• ferrata Nonnenfelsen: EIN 5
• ferrata Alpiner Grat: EIN 8

>