Zvažujete návštěvu Britské metropole? My jsme neodolali návštěvě tohoto velkoměsta a nyní už mohu směle shrnout své dojmy z cesty. Začněme však poctivě od začátku.
Poté, co jsme se začátkem února rozhodli podívat se do Anglicka, bylo už plánování cesty relativně snadné. Způsobů jak se do Londýna dopravit je několik, my zvolili ten nejrychlejší a nejlevnější. Letěli jsme Britskou nízko nákladovou společností Easyjet , která vypravuje denně několik letů na letiště Gatwick. Zmíněné letiště je mimo Londýn, dopravní dostupnost je však dobrá – buď příměstské vlaky, které jsou pohodlné, rychlé, leč velmi drahé nebo mikrobusy, které za pakatel pendlují mezi letištěm a širším centrem.
Mapa trhů
Náš odlet (Náčelníku – děkuji za odvoz), provázelo více než hodinové zpoždění, z důvodu špatného počasí. Nu což! JetAir létá Airbusy, konkrétně A319/A320. My letěli obě cesty starším a menším modelem. Cesta je rychlá, což je jediné štěstí – jediné čehož cestujícím dostává úsměvů a přání klidného letu. Takže jsme si zapnuli pásy a s klidným svědomím se oddali oddechu. Negativem této cesty je veliká mačkanice při nástupu do letadla a povinnost vměstnat vše pouze do jednoho zavazadla, kabinového rozměru. Místa vedle sebe jsme urvali prakticky omylem. Ostré lokty jsou povinností. Po příletu nás již čekal odvoz, který zajistil můj báječný bratranec (díky!!! 🙂 ). Útočištěm se nám stal hotel pro cestovatele ze sítě Euro Hotel – ve čtvrti Clapham. Hotel je situován u obrovského parku, přímo naproti malebného jezírka. Clapham je příjemnou a bezpečnou lokalitou, hned u hotelu je autobusová zastávka a pěšky se dá dojít k metru a cca 5minut chůze. Pokoje jsou malinké a prostě zařízené, avšak čisté a náš pokoj byl nový, včetně praktické koupelny. Jedinou pihou na kráse jsou prosté snídaně skládající se z toustů, másla a marmelád.
Pro dopravu po Londýně jsme si zakoupili denní jízdenky pro zóny 1+2, které jsou pro naprostou většinu tras více než dostačující. Londýnské metro je ve srovnání s pražským značně rozdílné – nástupiště jsou uzounká, stejně tak na některých linkách jezdí doslova miniaturní soupravy, kde si vyšší osoby musí dávat pozor na hlavu.
První ráno jsme načali více než příjemně – návštěvou farmářských trhů poblíž stanice Tower Bridge. Nenechte se zmást – trhy v Praze se mohou schovat. Místní tržiště nabízí širokou paletu ovoce, zeleniny, masa, sýrů, ryb, pečiva, vše čerstvé, obrovský výběr. Byla radost trhy procházet, doporučuji se zde minimálně zastavit a kochat se šíří sortimentu. Dále naše kroky vedly podél Temže k Tower Bridge, který ač na fotkách vypadá majestátně je ve skutečnosti menší. Přesto jsme nemohli minout tuto památku. Po této cestě je krásný výhled na výškové budovy na druhé straně řeky, stejně tak je možné navštívit kotvící křižník Belfast, který nyní slouží jako turistická atrakce. U Tower Castle jsme si dali obligátní fish&chips – a děkuji milá Anglie, ale toto si příště opravdu nechám ujít. Zlaté české knedlíky se zelím a posvícenskou husou 🙂 .
Tower Bridge
Následně jsme si prohlédli Oko Londýna, majestátní ruské kolo. Další památky už zmíním ve zkratce – Westminsterské opatství, Big Ben, Parlament, Buckinghamský palác. Z Trafalgar square, které nenabízí nic kromě Nelsonova monumentu jsme zamířili do královské jízdárny, kde jsme obdivovali střídání stráží – gardisté sedící v sedle krásných vraníků, střídající se dvakrát denně.
Big Ben
Za královskou jízdárnou v parku jsme potkali H. P. Baxxtera, kteréhož jsem se chtěl zeptat kolikže to stojí ta ryba, ale utekl. Snad příště. Pro většinu přesunů mezi památkami jsme užívali červené dvoupatrové autobusy, které nabízí komfortní svezení s krásným výhledem. Většina těchto autobusů je nových a jízda s nimi je zážitkem. Snad jen rada – autobusy zastavují v zastávkách na znamení – je důležité si mávnout, jinak projedou zvesela dále. V podvečer jsme navštívili výstavu Anatomist – Leonardo da Vinci . Výstava je super, je zpracována velice precizně a profesionálně.
Piccadilly Circus
Druhý den jsme vyrazili do Greenwiche – tato část je slavná nultým poledníkem a hvězdárnou u něj situovanou. Nabízí však i jiné vyžití – místní tržiště s širokou nabídkou čerstvý jídel, uličky protkané antikvariáty a obchody s uměleckými předměty. V Greenwichi se nachází perfektní námořní muzeum, v kterém si rozhodně nezapomeňte vyzvednout námořní kompas – kartičku, která Vás provede jednotlivými příběhy a umožní Vám zjistit více zajímavostí zábavnou formou. Doma si po rychlé registraci můžete procházet další informace vztahující se k daným příběhům v prohlížeči. Bonusem je přístup do elektronického archívu knih, kdy první Vám automaticky přijde do emailu, dle sesbíraných trofejí na kartičce. Tomu říkám muzeum!
Model HMS Victory Horatia Nelsona
Oko Londýna
Nemohli jsme si nechat ujít muzeum Sherlocka Holmese situované v Baker Street 221b. Personál v domě byl v dobových úborech, rekvizity jsme si mohli osahat/vyzkoušet – pro fanoušky nezbytnost.
Třetí den jsme strávili mimo hlavní město. Dopoledne jsme vyrazili po dálnici ven s cílem Stonehedge. Areál je turistickou atrakcí, kolem samotných kamenů vede chodníček lemovaný provazovým zábradlím. První dojmy se nesly ve znamení – vždyť to je malinké. Nejvyšší z pozůstalých kamenů má okolo 6ti metrů. Po krátké procházce jsme vyrazili směr Leeds Castle. Pro mne jeden z nejsilnějších zážitků – krásný hrad lemovaný obrovskou zahradou. V zámeckém parku jsou k vidění černé labutě (jsou znakem hradu), kachny, pávi – jak obecní, tak bílí. Prohlídka hradu je tradiční v britském duchu – přehledné a zajímavé expozice. Vrcholem byl zámecký labyrint jeskyní v samotném středu. Budete-li mít cestu do Londýna, nevynechejte určitě tento hrad.
Leeds Castle
Poslední den jsme již jen proběhli Westminsterské opatství a nějaká nákupní střediska včetně „místní Kotvy“ – Harrods. Cesta zpět se obešla bez komplikací. A závěrem? Nechte se zlákat Londýnem, má každému co nabídnout. Věřím, že to nebyla naše poslední návštěva!
Stonehedge
>
