Německé ostří

Nestandardní nadpis značí nestandardní expedici.

Jedná se o myšlenku, která mírně přesahuje běžné výpravy, proto je ve zvláštní kategorii. Zrození této myšlenky se datuje zhruba k březnu 2011. Doslechli jsme se od mého kolegy Jindry, že když inline, tak Flaeming Skate. A protože jsme muži činu, zorganizovali jsme si svou dovolenou. Naplánovali jsme termín, zajistili ubytování, vyhledali cestu, zpracovali rozpočet. Dopravní dostupnost z Prahy je rychlá, primárně po dálnici, vzdálenost je cca 320km. Ubytování jsme zvolili v obci Luckenwalde, v penziónu Lindendcafe. Ubytování ve skutečnosti vypadá mnohem lépe než na fotografiích, objekt je nový, vše čisté, ceny příjemné. Nyní už k samotné expedici, rozčlením pro přehlednost po jednotlivých dnech.

Spielplan: Den první|Den druhý|Den třetí|Den čtvrtý|Den pátý|Kompletní fotogalerie

Den nultý

Příprava na Ladronce – několik koleček ukázalo, že příprava je více než dobrá. Prostředí na Ladronce je příjemné, ovšem koncentrace lidí je více než vysoká. Snad to bude v sousedním Německu lepší.


Den první

Při pauze jsme si dali nohy křížem!

Odjezd z Prahy v cca 8:20, k poslechu i tanci v autě nám hrálo Italo Disco, Klaus Badelt a v závěru i KurtyZRána (Kurtizána – UDG). Cesta utekla rychle, celková vzdálenost se nám podařila pokořit v pohodovém tempu za necelé 4 hodiny, vždy jsme dodržovali dopravní předpisy. Jedinou výzvou byly dva Citroeny Saxo 1.2i 2.0Tdi (redakčně upraveno – Heady) – červený a modrý, které oba vyvinuly rychlost jim vskutku nevlastní. Než nám zmizely v dáli, tak jsme je s vypětím všech sil aspoň JEDNOU předjeli :). Ubytování bylo rychlé, mírný komunikační šum způsobila špatný verze knihy Der, Die, Das – na dodané audiokazetě nikdy nemluvili tak rychle. Nevadí, pojďme konečně na brusle. Dali jsme si nohy křížem a vyrazili vstříc novým zážitkům.  

 Na první jízdu jsme zvolili nenáročnou trasu, více informací v logu. Cesta nás vedla pěknou přírodou, pole, louky, lány, lesy. Viděli jsme koně, krávy a místní variantu bůvola.

Log první trasy

 Večer jsme měli kulturní program. Po chutné večeři v italské restauraci, kde  jsme konečně prolomili jazykovou bariéru jsme se na místním náměstí zůčastnili festivalu nejmenované politické strany. Za doprovodu německého šramlu jsme sledovali tance v podání místních seniorů, obrázek napoví více.

V Luckenwaldu to žije i v neděli odpoledne!

 A to je pro tuto chvíli vše, všem hezký den, zítra ráno u dalších zpráv. Nyní už jen pár hlášek, které se urodily v našich německých chlebnících.

  • Po nákupu potravin, které jsme uložili na zadní sedadlo v taškách následovalo : teď musíš jet, jako bys řídil papamobil. Jasně, spolehni se. A na prvních 20m průjez zatáčkou smykem == rozsypaná nákupní taška po celém autě. Samozřejmě omylem, majitel zapomněl.
  • Hej Butch! (na místní obsluhu)
  • Já bych se tak 5,6 let válel, a pak by se vidělo.
  • P: Pizza…no všemu rozumím, jen co s tou kaší…. Z: der Käse je sýr :)
  • Laciný frajírek – poznávací znamení bílé tenisky a plná huba svalnatých keců.
  • U nastavení kamery…ahá…HQ, to je přeci jasné, Horší Kvalita.
  • Když brusle, tak Fleaming, když mumie tak Turecko (v létě jedeme!!!).
  • Prouza, kdo s tím jel? Nikdo s tím nejel, jelo to samo..Prouza, to je pořád něco!

Den druhý

 Na  dnešní den jsme naplánovali už podstatně větší porci kilometrů. Trasa prostě nazvaná RK5 – 50,25km úhrnem pouze okruh (nepočítaje cestu k začátku okruhu z hotelu), vedoucí přes místní vesničky. Počasí bylo mírně chladnější, což nás ráno neodradilo od našeho více než ambiciózního cíle.

Cesto má, jeďme po ní dál

Profil trasy byl zvolen vhodně, po podrobnějším prostudování bylo jasné, že opačný směr by byl na inline bruslích podstatně náročnější. Trasa přinesla mimo na pohled více než zajimavé místa v podobě vysílacích věží, větrného mlýna a četných přírodních scenérií i mimořádně technicky náročný sjezd, o přibližné délce cca 4km.

Log RK5

Sjezd přinesl i poměrně náročnou situaci pro jednoho člena našeho týmu, která naštěstí měla dobrý konec. V ostré zatáčce (ač fanouškem pořadu „Pozor zákruta!“) došlo k destabilizaci balance a kolega byl nucen položit svůj stroj na vozovku. Strojem rozumějme vlastní tělo.  Kvalitní výstroj zabránila styku pokožky s asfaltem, tudíž po několika kotrmelcích došlo k opětovnému postavení na vlastní brusle a pokračování v jízdě. Už je jasné, proč je před sjezdem veliká cedule s varovným nápisem ACHTUNG! (toto vše se dá shrnout jedním slovem == kulačka :) )

Opravdu to NENÍ Nizozemí!

Zbytek cesty proběhnul bez větších problémů, až na fakt, že cirka posledních 10km bylo minimálně z mé strany „dohráno“ silou vůle. Přeci jen celkový objem téměř 60km je velikou zátěží. Nicméně podařilo se překonat svalovou křeč a za 4hodiny jízdního času jsme se vrátili zpět do hotelu.

Kyselina mléčná tuhla rychleji, než bylo žádnoucí - uvolňovali jsme všemi možnými způsoby...

Po večeři v oblíbené italské restauraci (kde jsme objednávali téměř plynulou němčinou) následoval relax (plavání, vířivka, tobogán a dětský bazén) v místním centru. Jeden obrázek řekne více.

...jeden z nich byl i bazén!

Závěr večera už se jen nesl jeho zhodnocením a stanovením plánu na den další….což jsme provedli na baru v místní irské hospodě. Mohl dnešní den dopadnout lépe? Dost o tom pochybuji!

Přidal jsem na začátek článku odkaz na fotogalerii, pravidelně plním fotkama. Zítra nás čeká pár mumií (a to nemá nic společného s večerní akcí dne jedna)…


Den třetí

Úterý ve znamení návštěvy hlavního města – Berlína. Vzdálenost je vpravdě dojezdová z Luckenwaldu – 45km, jak poznamenal kolega – tj. pusina. Takže to taky byla pusina, hrábneš neutrál a jsi tam. Jak řekli, tak udělali. V časně brzkých hodinách jsme naplánovali plán trasy, vybrali konečnou metra, která je nejbližší (U6 – Alt-Mariendorf), nalezli v blízkosti parkoviště na celý den zdarma a vyrazili.

Před budovou Reichstagu.

Nebudu se dlouze rozepisovat – Berlín má rozhodně co nabídnout. Jen zmíním: Říšský sněm, Brandenburskou Bránu, TV vysílač, Berlin Dom, Radnici, Postupimské náměstí a famózní Sony Centrum,…

Střecha Sony Centra na Postupimském náměstí.

Počasí bylo více než přívětivé a zprávy z domova o několika centrimetrech nového sněhu (zdravíme Bruntál  a přilehlé oblasti! Jirko Komárku, opravdu Ti nezávidím) nás doslova šokovaly. Siestu na břehu řeky Sprévy, po výborné italské pastě…jsme strávili na lehátku (kocour na této fotografii se bude ještě dlouho bavit, nad komentáři, které tato fotografie na FB vzbudila :-) ).

Mám...na lehátku!

Osobně za vrchol dnešního dne považuji muzeum Pergamon. Jedná se o muzeum historických  vykopávek, ve kterém jsme měli mimo stadndardní expozici šanci shlédnout „Tell Halaf Adventure“. Oba jsme byli uneseni, fotky jsou více než samopopisné..

Zachovalé vykopávky z expozice Tall Halaf Adventure.
Část z deskového reliéfu Pergamon muzea.

Muzeum je nádherné, vzdušné a exponáty jsou opravdu ohromující. Součástí základního vstupného je audio průvodce, kterého osobně shledávám více než poutavého – výklad se krásně poslouchá a je často podbarven dynamickou a padnoucí hudbou. Den utekl rychleji než bychom si přáli a po návratu do Luckenwaldu jsme stihli již jen večeři a obligátní irský bar (kde už se nediví, že si objednávám vanilkový koktejl, ale to je jiný příběh).

 Sumář Headyho:

Několik poznámek k Berlínu. Velké (3.4 mil obyvatel). Skoro žádné historické budovy, nálety za II. světové války. Všechny wifi site jsou zaheslovane. Staré a špatně značené metro. Německé ženy a dívky jsou…, české ženy a dívky jsou prostě nádherné! Bez vyjímky. Benzín s označení „Super“ je „Natural 95″ :-) snad…



Den čtvrtý

Dnešní ráno jsme zahájili s úmyslem uzavřít bruslařskou část naší Expedice. Plán byl projet okruh značený zkratkou RK4 zvící porci 42 kilometrů. Letmou kalkulací jsme došli i cestou z našeho hotelu k cifře 50ti kilometrů, což je již na první pohled sympatické číslo. Nižší než číslo pondělní, tudíž jak by řekl Petrův dědeček (tímto ho zdravím, svačiny, které nosil do Datartu nikdy nazapomenu) – je to ložený, je to v pikách! Vyrazili jsme v mírném tempu, ranní jasno se pozvolna měnilo na zataženo. A tím nemám na mysli jen po stránce počasí. První záchytný bod s podrobnou mapou přinesl, že v rámci kalkulace jsme udělali menší chybu. Vzdálenost z hotelu k začátku okruhu byla více než dvojnásobná, tudíž celý okruh znamenal více než 60km, a to už bych dle mého řekl je mimo běžné karetní symboly. Nu nechť! Vyrazili jsme vstříc světlým zítřkům….a již na 8km jsme registrovali první pokus o simulovanou technickou závadu s úmyslem přerušit náš plán. Po odhalení tohoto podlého úmyslu se nálada značně zvedla.

Stále chčije a chčije..

Nicméně nálada v tuto chvíli nekorelovala s počasím a stejně jako sedí Voldánová na saních, tak nás dostihla přeháňka. Našli jsme si přístřeší a doufali v brzké zlepšení počasí. Po zhruba 20minutách, kdy se déšť uklidnil, jsme se pokusili pokračovat v cestě. Na mokrém povrchu připomínalo naše bruslení spíše kreace tanečníků techna a počasí nám opět zahrozilo dalším přívalem vody. Vrátili jsme se zpět do úkrytu a zvažovali naše možnosti. Vše za nás vyřešil místní obyvatel, který spatřiv nás, přistavil se svou Toyotou Corrolou Verso (novou!) a i přesto, že uměl pouze německy s přízvukem, kterému jsem nerozuměl, tak nás bez mrknutí oka odvezl zpět do Luckenwaldu. Neznámý pane….díky za to, ukázal jste nám co je to pohostinnost.

Hlavní loď kostela v Jüterbogu, zasvěceno sv. Michalovi.

Počasí se po této ukázce dobra umoudřilo a sluníčko již zase začalo hřát jak se na květen sluší. Rozhodli jsme se pro relax v již zmíněných lázních v Luckenwaldu. A dočkali jsme se dalšího překvapení. A sakra pozitivního! Poprvné jsme byli v „lázních“. Pro nás v podobě dosud neviděné, neslýchané (promiň SvětePodPalmovkou – jsi hrozně moc vzadu ve světle dnešního zážitku). To co jsme prožili je shrnuto zde, já jen vypíchnu Finnische saunu (o program v době saunování se staral přímo uvnitř sauny lázeňský – míchal vzduch, ptal se jak se cítíme, přidával vonné esence, přesazoval účastníky,…) a Karpaten Sauna (kruhová sauna mimo budovu, ve vlastní chatě, horké kameny, potírané vonným olejem, opět lázeňský, který jiným způsobem míchá vzduch, vrbové proutí, jiné sezení, …). Vrcholem bylo několik ochlazovacích bazénů včetně ledové tříště. Bravo, byli jsme unešeni!

Kostel v Jüterbogu.

Poté nás naše kroky zavedly do Jüterbog. Prošli jsme si jej celý, mohu shrnout jako hezké menší městečko, které se vyznačuje pozůstatky opevnění a pěkným kostelem, po jehož masivním schodišti jsme vystoupali do cirka 80m vysoké zvonice. Zde také padla hláška „Pozor, Em stoupá po schodech do zvonice“ – to bylo několik vteřin co jsme zahlédli místního kostelníka. Naše jediné štěstí bylo, že nemohl rozumět.

Bad boys!

Pohled směrem na vesnici Petkus.

Doporučuji zabrousit do galerie, určitě i dnešní fotografické úlovky stojí za shlédnutí. Po nezbytném espressu na náměstí jsme se vrátili zpět do Luckenwaldu. Táhlo nás to opět na brusle, takže jsme zvolili lehkou trasu, kterou jsme si vyloženě vychutnávali. Počasí vydrželo krásné až do večerních hodin, po dešti ani památky. Dnešní sumář byl cestovních 22km, úhrnem za celou výpravu 104km. A to není málo!

V plné rychlosti :-)

Jen na závěr dodám lehce pikantní příhodu z naší oblíbené restaurace Bel Fiume (pizza&pasta). Dnešní večeře se nesla v opulentním duchu, oblékli jsme se do saka a bílých košilí a večeřeli v pravdě na úrovni. Obsluha byla jako vždy milá a úslužná. Mezi hlavním jídlem a dezertem se mi podařilo vytvořit nádherné faux-pa. Ti, kteří mne znají, ví, že s oblibou rád a barvitě vyprávím. Jsem byl v nejlepším a vyprávěl, že jistá slečna (ona se zde najde,nespa?) se v brzké době chystá do pracovního procesu a glosoval to hláškou „Arbeit macht frei“, že jí to odkrví. Leč číšník byl v doslechové blízkosti a jeho pohled, který na mě vrhnul byl výmluvný. Takže poučení – pozor na jazyk, cizojazyčné obraty mohou býti zrádné! :) A to je pro dnešní den vše….zítra nás čeká opravdu hodně vody.

Den pátý

Čím dnes začít? Snad nutnou povinností – checkout v hotelu. Knihu pro hosty bohužel nevedou v Lindenpubu, takže jsme to sdělili všemi možnými prostředky. Vrátíme se…pevně věřím, že to nebude více než rok. Dnešní cíl byl jasný – Tropical Islands a relaxace. Komplex nás stejně jako každého, kdo jej vidí poprvé překvapil svou velikostí. Je opravdu obrovský, žádná fotografie Vás nepřipraví na to, co uvidíte v reálu. A co teprve, až se ponoříte do hlubin areálu!

Beach boy s džusem v ruce :-)

Položili jsme se do horkého písku – myšleno doslova a dopísmene. Komplex se dělí na dvě části – plážovou část a wellnes. Jako zkušení saunoví matadoři jsme si koupili vstup do obou. Plážová část tvoří větší část komplexu, nebudu se zbytečně rozepisovat o možnostech vyžití, když je to už popsáno například zde. Myslím, že z našich fotografií je vidět, že vodu a pláže máme OPRAVDU rádi.

Angkor Wat Temple (uvnitř sauna).

Vodopád v laguně.

Za zmínku stojí dostatek lehátek, teplý písek, množství vířivek, restaurací, brouzdaliště včetně atrakcí pro nejmenší a na závěr trojice masivních tobogánů pro odvážné. Pro milovníky Verneovek se nabízí vyhlídkový let halou v horkovzdušném balónu, což jsme si vzhledem k ryze německému obědu nechali ujít (XXL WienerSchnitzel).

Pohled do laguny v plážové části.

Druhá část se orientuje výhradně na wellnes a je v pravdě rájem pro milovníky saunování. Počet druhů saun dosahuje téměř 10ti, vyzkoušeli jsme sotva polovinu. Perfektní servis je samozřejmostí, zamrzí snad jen absence ledových lázní, ochlazování probíhá výhradně ve sprchách. Kompenzací budiž možnost volit si typ sprchy – od prostého vědra po masážní trysky, simulaci deště v tropickém pralese, průtrže mračen. Je vidět, že si místní inženýři opravdu vyhráli. Součástí této části byly další restaurace, solária, fitcentrum, masážní salón a několik koktejlových barů.

Modlitba za úspěch naší výpravy.

Detail brány do Indické části Tropical Islands.

Po nezbytné modlitbě a závěrečné kávě nám nezbylo nic jiného než se vydat na cestu zpět do české republiky, do Orlího Hnízda. V autě jsme vychutnávali hudební podkres, který doplňoval naši dovolenou – jednalo se o vskutku pestrý výběr, avšak jako ústřední píseň jsme naprostou většinou zvolili Sunrise Avenue – Hollywood Hills. Líbí se Vám? Nám nesmírně. Cesta domů utekla rychlostí blesku, ve večerních hodinách jsme v pohodovém tempu dorazili do Prahy. Jen závěrem bych osobně vyjádřil díky Headymu za přípravu Avatara – podržel nás ve všech směrech a je to vůz do nepohody (když jsem chválil těsně před naším rozloučením tak to Heady shrnul – no co podržel, spíše nás nenas*** :) ).

Co napsat nakonec? Doufám, že jsme Vás moc nenudili a naše cestování Vás aspoň trochu pobavilo či dokonce inspirovalo. My jsme se bavili a užívali si to způsobem vstkutku královským. Já za sebe jsem hrozně šťastný, že nám vše vyšlo a odpočinuli si způsobem tak příjemným. A pokud jste se bavili…spolehněte se, že už máme v hlavách další Expediční Myšlenku!

NáDraží!

 

P.S. : Na závěr je tu pro všechy, kteří vydrželi číst do konce malý videodeník.

Be Sociable, Share!

Zdeno se představuje:

Mnoho věcí, které nás v životě potkávají, není možné změnit. Ale vždy můžeme změnit to, jak tyto věci přijmeme a jak se s nimi vyrovnáme.
Příspěvek byl publikován v rubrice Realizované expedice se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 komentářů u Německé ostří

  1. Marty napsal:

    Zdeno, paráda! Těšíme se na další díly :)

  2. Zdeno napsal:

    na dnešním zrovna pracuji Márty:)

  3. Vater napsal:

    Škoda že na bruslích nejezdím, vypadá to príma.

  4. Zdeno napsal:

    Den třetí je sepsán…uff :)

  5. Dlouho jsem se takhle nepobavil napsal:

    Nazdar pardálové,
    musím říct, že jsem se dlouho takhle nepobavil. Zdeňku, tvá popisovaná verze je úžasná, už se nemůžu dočkat až mi to odvykládáš osobně, a já to budu moct porovnat s Headyho verzí, kterou snad uslyším také:-)
    Fotky jsou nádherné, vypadá to tam skvěle. Je mi moc líto, že jsem nemoh jet s Vámi, ale důvody znáte:-) Tak snad pak dáme brusle společně i u nás, v naších místních luzích a hájích:-)
    Howgh, domluvil jsem.

    Shony

    • Zdeno napsal:

      Jindro…nádherný příspěvek, díky za něj! Těším se v brzké době na korčulích :-) Verze porovnáme, věřím, že tam bude naprostá a většinová shoda :-)

      Opatruj se!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


+ 6 = dvanáct

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>